Přidat odpověď
Ráda bych sdělila svoji zkušenost, i když si o sobě přečtu zřejmě později nelichotivé věci.... Já sama jsem přesně takovou milenkou, také 15 let ženatého muže, který má dítě v pubertě a navenek celkem normální manželství. Známe se 5 let, seznámili jsme se přes práci, vztah zacal před necelými třemi lety, teď spolu máme osmiměsíční dceru. Vídáme se téměř denně, druhé rodině se vymlouvá na práci a podobné záležitosti - má velmi volnou pracovní dobu, všichni žijem, pracujem atp. v jednom městě a nikdy jsme se spoli nijak netajili - ve smyslu kina, zoo, nákupů, obědů, pro snadnější komunikaci si na nás zařídil tajný mobil.... S nápadem mít dítě přišel on sám, maximálně se o nás stará, vztah i v těch omezenějších možnostech doteď nijak nevyhasínal, byl se mnou u porodu, zná moji rodinu a ona jeho. Já jsem svobodná, mám svůj byt, kde on funguje běžně jako "manžel" - opravy, úpravy, platí mi některý účty a přispívá na malou.....Je mi 32 let, jsem vysokoškolačka, on také, je mu 44 let. Na jeho případný rozvod jsem "tlačila" jen velmi mírně, v poslední době více - argumenmtoval mimo jiné tím, že nás má rád obě,neuspěla jsem, takže bych celý příběh už možná mohla psát v minulém čase, rozhodla jsem se vztah jako takový ukončit, s tím, že se budeme dál společně starat o dceru a on nám bude maximálně pomáhat, souhlasil. On sámsi konec nepřál, takto mu to vyhovovalo, byl prý velmi spokojený.Zatím je to velmi čerstvé, staré pár dní. Podotýkám, že jsem nikdy neměla myšlenky celou věc sdělit jeho rodině, vždy jsem byla maximálně diskrétní a budu se o to snažit i dál. Manželka a vlastně vůbec nikdo nic údajně neví. Co mě k tomu všemu vedlo? Zjednodušeně řečeno - obrovská láska a tikající biologické hodiny. Momentálně jsem rozhodlá vztah opravdu ukončit, časem si najít snad nového partnera. Takže např. takto si to někteří manželé umí vše zařídit. Tím ale nechci nikoho děsit, aby byl třeba paranoidní.
Předchozí