Jako miminko ne,krásně spal,a když brečel, cítila jsem, že fakt něco potřebuje, i kdyby jen kontakt, takže ne. Na druhou stranu teď občas na mě zkouší tlaky...na svůj věk je dobrej herec,ale ne zas až tak moc dobrej....napodobit hlasitej pláč mu bez slz moc nejde, tak ho ignoruju, jen přijdu a ptám se,co se mu stalo....pochopí během pár minut.
Jinak je neuvěřitelnej, sedím u něho u postýlky a čtu pohádku, on se nehýbá, pak skončím, pohladím a on začne brečet a tvrdit, že se bouchnul do hlavičky....přitom u něj sedím a vidím, že se ani nehnul
V takovejch případech bych byla padlá na hlavu, kdybych ho nějak chovala.Lhát se nemá