Jednou jsem to u malýho zkusila, protože jsem měla pocit, že ho mám pořád na ruce - i v noci. Nejenže neusnul, ale dostal šílenou škytavku, ze který se do rána nemohl dostat, tudíž nespal celou noc a já taky ne, protože jsem ho nosila. Kdybyste viděly ten jeho zoufalý výraz.
Do tý doby jsem to neudělala a od tý doby jsem to už taky nezkusila.
A mimochodem - samostatný je taky, ale je fakt, že je citlivější.
Sestra svýho syna nechávala tzv. uřvat, když po dvou hodinách řevu vysílením usnul. Pak už neřval a jen pobrekával a tak usínal. Jí to vyhovovalo, prý měla klid a prý v něm budovala samostatnost. Přijde mi to krutý a samostatný nebyl ani trochu a není doteď. Má sestra tomu říká "spartánská výchova", já tomu říkám - studený odchov.