Tante, haha, "frustrační tolerance".
U mě, zavrženého dítěte, se tolerance vůči flustraci začala projevovat až v nedávné 40+ dospělosti, až POTÉ!!!, co do mě blízcí přátelé náhradou za původní rodinu narvali tolik lásky a bezvýhradného přijetí, kolik se do mě vešlo, a já jsem se zahojila uvnitř. Teprve PAK jsem se naučila mít se ráda a být pro sebe opěrným bodem, a tudíž být odolnější vůči vnějším podmínkám. Ale rozhodně to nefungovalo opačně, jako že by mě rodiče "otužili", brrr