No tak ja nervu na nikoho, nejsem ten typ. mela jsem spis napsat BYCH mela chut servat tu matinku. Ale casto se s klidem vlozim a poznamenam, jak ten rev je ucinny. Nejsem zadna klidna natura, ale resim jinak, ne rvanim, a to cokoli. Rvouci lidi mi pripadaji pod uroven v jakekoli situaci.
A nechapu otazku - na sve deti bych nervala, ale na cizi lidi jo. Druhou pulku jsem vysvetlila gramatikou, ale nechapu, proc bych mela rvat na svoje deti?
Jeste jednou - co docilis rvanim na kohokoli? I s malymi detmi se domluvis, a rev na male dite, ktere nechape, kdyz mu neco vysvetlujes - co je to za vychovu? Jak muze male dite chapat, proc MAMA na nej rve? Jak muze male dite vedet, co je spravne a co ne? Tak nejak jako "Rves na nej NERVI"?