kdovi,co to nakonec u nas je,ale normalni chovani teda nema..taky nevim,jak s nim pracovat..

Ja se autismu bala odjakziva-nedovedla jsem si predstavit,ze me moje dite neobejme..ted se obcas pomazli,ale bud me olizuje,nebo se pere..ze by se jen pritulil,to neexistuje..

Ocni kontakt je kapitola sama o sobe..nekdy sam od sebe hledi uprene do oci strasne dlouho a bez zjevne priciny,ale kdyz mu neco vysvetluju/vytykam uhne hned ocima,kdyz mu otocim a za bradu drzim hlavu,aby mi koukal do oci,uhyba,pohled nesnese..

Miva afektivni zachvaty (2x i krece),vytrhne se mi napr.na rusne silnici z ruky a lehne si na zem..delal mi sileny sceny v mhd (jednou malem vysklil hlavou takovou tu clonu u dveri proti pruvanu,na jedne strane se vyrvala z uchytu)..nevedela jsem o co jde,pak jsem zjistila,ze chce sedet na modre sedacce,ja ho posadila na cervenou..strasne sebou mlatil a jak jsem ho drzela,aby sobe nebo nekomu neublizil,poskrabal me v obliceji do krve..vystoupili jsme driv,ja se slozila,sedela jsem na ostruvku na zemi ve snehu,na salu mi tekla krev a slzy a on jen stal a ziral..

Na mista,kam chodime casteji,musime vzdy stejnou cestou,po stejne strane silnice..

A nesnese nedovreny dvirka u nabytku a mikrovlnky..