ažur, důležitý je sama sobě přiznat, že jsi unavená a NEŘEŠIT jestli na něco máš právo nebo ne, neporovnávat se. někdy sem jak superman a sem úúúúplně v pohodě i při 10x více práce, než uvádíš, někdy se stova hnu a sem z toho utahaná jak kůň. naučila sem se ale říct, že sem utahaná, nevypočítávat, co sem všechno dělala, abych přítele přesvědčila a hodit mu to na hlavu. tedy spíš dítě. zalezu si, vyspím se, počtu v knížce, ani nikam nemusím, stačí když s ním vypadne ven a pak si hrajou. to co uvádíš - unavená bych byla fest každou chvilku. nejsem triskomyš a supermatka, co všechno zvládá. a když už to zvládám fyzicky, tak ne psychicky, potřebuju svůj klídek, občas ticho a tak.