Ažur, je to úplně normální!!! Já se sice s ničím neléčím, ale psychicky jsem totálně na dně!! Mám tři úžasné děti (13,5 roku + 10 let + téměř 6 let) dvě holčičky a poslední klučina. Báječného manžela zaúkoluju kdykoliv je doma - v týdnu téměř vůbec... Přesto mám pocit, že by mé rodině bylo beze mě líp. Ale to je proto, že jsem dlouho doma - přes 14 let, napřed s dětmi a teď už "jen" nemůžu najít práci... Peníze nemáme, i když manžel pracuje, protože máme hypo na domeček a jednu půjčku. Občas nevím, co dám dětem jíst a už je předem vidím, jak se budou šklebit, že nemáme to či ono...Teď ale myslím jen jídlo, byly naučené, že ve středu mají křupky - sladké cereálie, ovšem jen ty levné. Teď není ani to, prostě na to nemám...
Asi zajdu na neurologii pro nějaké prášky na zklidnění, aby tím mým nervem netrpěly děti. Jinak když je lepší počasí, asi tak 3x ročně mám volný víkend. To odjedu k mým rodičům do Beskyd a užívám si volno - nevstávám, vaříme s maminkou a pořád se všemu smějeme - navíc moji rodiče chápou moje "nervy" a doslova skáčou kolem mě a dělají, co já chci - fakt úúúúžasné!!!! Ale měla bych mít volný víkend 1x měsíčně, to mi radil psycholog, ke kterému jsem zašla