Martino, připojuji se, mmch když syn kojil letadýlko, to mě dostalo.
O domácnost se umím starat jen tak tak. Po osmé hodině se ve dřezu prostě ne premává. Žehlím když prádlopřeroste ohrádku postýlky. Muž vydělává, ale že bych měla kvůli tomu roli pečovatelky o něj ani náhodou.
Svobodné to období na mateřské je v tom, že jsem sama a nikdo mě neotravuje, jinak většina činností se točí kolem dětiček a je jimi diktována, takže o nějaké seberealizaci není ani řeč. To co dělám pro rodinu mě absolutně pohlcuje, tzv volný čas využiju na to že se umeju a vyspim, nebo koukám do zdi či na týfku jak tu kdosi podotkl, protože se na nic večír už nesvedu soustředit. Nevím jestli ty neschopné sem nepíšou nebo jestli jsem to jenom já, ale nezvládám to tak bravurně jako zde přispěvovatelky. Zřejmě mám náké kvality, muž a děti by se jinak tak neculili Mateřství mě dokonale izoluje od zbytku světa a je obdobím, kdy se bez spolupráce druhých ani neosprchuju. Seberealizační koníček je akorát tak internet a venčení psa.. Zírám na vás ženy jak jste schopné, já su líná a dle mého mě to, ýže jsem doma, k ničemu nezavazuje (jako k domácnosti bez prachu a k dvěma teplým jídlům denně).