Maesto,

dítko mám druhé a srovnávat můžu bohužel pouze první medicínský porod se vším všudy s druhým přirozeným porodem ve Vrchlabí.

Nebe a dudy, samozřejmě, a pokud můžu soudit, projevuje se to i na těch dětech. Já vím, že každé dítě je jiné, tehdy jsem byla prvnička a teď už nějaké zkušenosti mám - ale - první byl uplakaný, kojení mi nešlom měla jsem ragády, sestry mě stresovaly příkrmy a že nás nepustí, nutili mě kojit v sedě, mě bolel sešitý nástřih, byla jsem vynervovaná, tak tak nás pustili domů, až když přibral sotva pár gramů.

Druhý syn je klidný, neustále se rozhlíží, kojení se rozjelo naprosto v pohodě, kojím si od začátku vleže, jak mi to vyhovuje. Hned třetí den se mi vytvořilo mléko a domů jsme odcházeli po 4 dnech s váhou vyšší než porodní.

Cítím se mnohem víc v pohodě než tehdy poprvé, po porodu jsem byla po 2 hodinkách klidu na lůžku zcela fit. Po prvním jsem doma pořád brečela strachy, že něco dělám špatně...

Teď mám momentálně trochu problém se srovnat s tím, že jsem prvnímu synovi nedopřála stejně krásný vstup na svět jako tomu druhému. Mám kvůli tomu dost výčitky