Tak já si myslím, že ten průchod pochvou není zdaleka to nejhorší. Mě mnohem horří přišly ty porodní bolesti. A asi nejhorší ze všeho byla pro mě u porodu skutečnost, že jsem měla nucení tlačit, ale doktorka mi to zakázala, že miminko ještě nedorotovalo, trvalo to několik hodin. Průchod pochvou byla vlastně pak úleva, že už konečně můžu vyhovět svému tělu, ano, trochu to pálilo, jak se tam všechno roztahuje Ale neboj, všechno se to dalo přežít, nekřičela jsem, jen jsem čekala na okamžik, kdy to skončí. Nátřih hráze taky praktocky nebolí, mezi těmi porodními bolestmi se to ztratí, navíc tkáň předem umrtví a stříhá se v kontrakci. Šití je nepříjemné, protože už umrtvená tkáň přichází k sobě, ale to už je člověk tak rád, že už to nejhorší má za sebou, že už to zkousne. No a pak hodiny ležení s pytlíkem písku na břiše jsou jako balzám

A jen pro tvé uklidnění: mě to čeká potřetí a mám strach jako nikdy. už jsem asi moc stará.