To je tím, že je v lidské povaze si minulost značně idealizovat. A mám pocit, že pro rodiče odrostlých dětí to platí stonásob. Na všechen pláč, zlobení, zoufalství, marné uspávání, vztakání, neustálé vstávání apod. se zapomene a rodič časem získá pocit, jak to všechno v pohodě zvládal a zvládl. A logicky z toho vyplývá, že když snaše děcko pořád řve a nespí, tak musí něco dělat blbě nebo je rovnou neschopná matka. Já jsem si přece vždycky věděla rady, no ne, táto? :)
Znám to, mám taky tchyni matku tří dětí, přitom tomu nejmladšímu je teď 25. A těch 20 let s pamětí zkrátka udělá svý :).

Já osobně bych s tchánama nebydlela ani za zlatý prase, ačkoli jsou to hodní a slušní lidé. Ono pod jednou střechou je to všechno zpravidla jinak. Když už tam bydlet chcete nebo musíte, nezbývá než stále jasně vymezovat hranice. Super je, že na to nejsi sama a máš podporu manžela. Držím palce.