Moc dobře ti rozumím a soucítím, taky bych tohle moc těžce nesla. Člověk si představuje pro svoji dceru lepší budoucnost než dítě na střední s mužem dbakrát starším než je ona K osmnácti rokům patří blbnutí, bezstarostnost, cestování, hledání, a ne starost s dětmi, ať si říká kdo chce co chce. Ale tvoje dcera a její přítel to vidí jinak a s tím nemůžeš dělat vůbec nic. Asi bych si poplakala (a to tak, že hodně) a potom bych se snažila si to nějak přerámovat, například tak, že miminko v rodině je něco báječného a užít si babičkovství v mladém věku a ve zdraví se nepoštěstí každému. Máš, holka, vlastně štěstí
A to, že se bojíš, že si zkazí život, dceři vůbec neříkej, je to takové maminkovské klišé, které dcery strašně nerady slyší a nechápou ho. S tímhle strachem se každá máma musí poprat sama.
J.