Měla jsem nejlepší kamarádku , když jsem měla jen jedno dítě -větší, bylo vše ok ,ale pak jsem otěhotněla a byl konec . Já ji chápu ,prošli jsme spolu hodně , její pokusy o děti ,její rozvod,smrt mé matky........ hodně. Znám ji ,ona zná mě ,milujem se , víme ,že se máme kdyby bylo nejhůře ,ale nestýkáme se . Ona prostě nemůže sedět vedle mě s mými dětmi .......já ji chápu , mrzí mě to ,nikdy už nebudu mít takvou dobrou kámošku,ovšem ona nikdy nebude mít děti a já ji vycházím vstříct se vším co můžu.......... .
Nebudu tě utěšovat ,že to přejde ,že to bude dobré ,nebude , můžeš si adoptovat dítě -to uděláš nejlépe ,první se ovšem musíš tak nějak ztotožnit ,že vlastní mít nebudeš a to není jednoduché.........
Přeji ti hodně štěstí ,dobrého muže a snad někdy si adoptuješ dítko které tě naplní