Tak děti zatím nemáme, ale už bychom chtěli. Příjmení nám ovšem zůstane každému vlastní, nebudeme mít společné.
Co se té svatby týká, mám trochu strach z reakcí okolí. Bydlíme na vesnici, znáte to, tady se všechno hrozně kritizuje. Mně to teda ani nevadí, neberu si to k srdci, navíc se budeme brzo stěhovat, takže co je mi po lidech
, ale bydlí tu taky mamka, té to dají sežrat (ona si to bere hodně). Ale zase si říkám, že veřejnou svatbu prostě nechci, vždycky jsem snila o tajné a stejně nemáme vůbec peníze.
Manželovi rodiče budou remcat tak jako tak, tchýně je taková velkohospodářka a přítel je její nejstarší syn, tak by ho ráda hrdě vedla k oltáři. Ale já bych to nepřežila - svatbu v bílých šatech a nějaké hosty, fotograf a podobně, nic pro mě!