Třeba naši (to ještě žil tatínek)by byli určitě raději, že bychom se vzali, i když tajně, ještě před narozením dětí, bylo by to podle nich tak správně. Takže tajná svatba by jim prostě nevadila.
Já bych velkou svatbu nechtěla, oba nejsme rádi centrem pozornosti, je to takové hrozně oficiální, rodiny si nemusí navzájem rozumět, ne, vůbec by mne to netěšilo a ženicha
také ne. Ale v bílém jsem se vdávala, to zase ano
A co pozvat rodiče a sourozence na oběd až třeba týden po akci a všem najednou oznámit? Takovou malou "svatbu po svatbě"?