Nejsou jen matky samoživitelky, ale jsou i třeba matky, co mají děti brzy po sobě, mají pracující babičky a manžel maká mimo domov (jezdí na montáže, má služby a nedostane prostě volno, třeba je lékař na jiném oddělení jiné nemocnice) Těžko soudit.

Když byli mladšímu dva roky skončili jsme s astmatickým záchvatem v nemocnici. Umožnili mi tehdy bydlet tam s ním... spala jsem v místnosti, kde sice bylo bylo lůžko s inhalátorem a přistýlka pro mne .. ale byla tu i skříň (uzamčená) s lékařským materiálem - něaké obvazy apod, léky byli jinde) prostě asi jinak sklad . Starší byl dva dny doma s manželem a pak si ho přehazovali jak brambor, kdo měl zrovna čas - hlídal.
Naprosti byla holčička 1 a 1/2 roku, maminka za ní běhala po práci.. a navečer jí chodil střídat dědeček nebo babička (taťku měli na montáži) dítě řvalo, máma řvala... až jí sestřičky museli další hodinu uklidňovat.
Ono se lehko soudí, že tam ta máma není, a že práce není vše.
Ale nechat se kvůli slepáku dítěte vyhodit z práce, když víte, že ho musíte uživit, a že tu hypotéku jen z manželova platu nezaplatíte - to je docela soda. To pak člověku trhá srdce a defact nemá na výběr... ale je to špatná matka, ona za ním jde jen na chvíli...