Jak to máme u nás - syn, 2,5 roku - jí sám, pije sám, na nočník sám, někdy pomůžu, když má třeba punčocháče. Ruce si myje sám, bačkory obuje sám. Nerad se obléká, to dělám já, sám si vezme jen věci na ven (bundu, boty, čepici...).
Jídlo před něj postavím ve stavu, ve kterém ho umí sníst, a buď ho sní nebo ne. Zuby si čistit sám chce, ale (do)čistím mu je sama, protože chci, aby to bylo pořádně.
Obecně u něj platí, že chce dělat sám co nejvíc, naopak máme řev, když občas nevydržím čekání a třeba mu obuju boty .
Nevím, jak je to uvás, ale ten řev kvůli držení pití, který popisuješ, mi signalizuje, že tam jde o něco jiného. Tipovala bych úzkost z příchodu sourozence nebo něco podobného. Obecně se mi vyplatilo nedělat z toho vědu a přistupovat stylem "chceš - nechceš, tak ten jogurt schovám a bude až večeře".