Dva roky je příliš málo na to, aby se starší dítě chovalo k mladšímu s nadhledem a mělo tendence se o něj starat.
Se sestrou jsme byly 2 roky od sebe a vztah byl - střídavě oblačno. Až v dospívání jsme si k sobě našly lepší vztah. Do té doby to byl konkurenční boj. Děti mám od sebe přes 2 a půl roku a beru je jako více-méně stejně staré (od cca 5 let mladší). Jinak to u nás nejde. Vztah mají mnohem lepší než jsme měly my se sestrou. Zatím.
U nás se osvědčilo - nikoli společné aktivity, ale každý své dle zálib a také možnost mít něco, co nemá ten druhý, mít pocit, že to je jeho sféra (může to být cokoli). Pak ve zbytku na sebe nežárlí.