Můj muž je normální "ajťák", ovšem po porodu třetí dcerky byl v práci za hrdinu, nejsrandovnější bylo, že ti mladí bezdětní kolegové považovali za největší hrdinství, že jako když tam byl jen on, tak že teda asi musel přestřihnout tu šňůru, to je dobrej, že se odvážil

Šňura jako nejzásadnější nebezpečí porodu je vůbec dobrej kulturní konstrukt, podobné obavy měla i moje babička