Mne to prijde tedy neskutecne tristni, ze v roce 2012 musi zeny ve stredoevropske zemi bojovat za svoje lidska prava, a porad s nejistym vysledkem.
Nastesti jsem tuhle fazi zivota (resp dve faze) stravila v zemi, kde byla dost velka sance, ze se mne nikdo nebude snazit manipulovat, ale ze bych se citila na ""osefovani"" si porodu a pritomneho personalu, jak tady nekdo vyse planoval, tak to opravdu ne. V beznem zivote sice nemam potiz osefovat stovky lidi a milionove rozpocty, ale u tech porodu mi to moc neslo
i kdyz byli oba bezproblemove, tak prece jenom manzel a dula to osefovani situace prevzali po patricnem zaskoleni za mne a byla jsem za to mooc vdecna.
Taky casto kroutim hlavou nad ustavicnou snahou soudit a predevsim odsoudit nazory jinych lidi ... ze by jiny kraj jiny mrav?