Tak mě v APLA vysvětlovali, že rozdíl mezi VFA a AS je především ve schopnosti používat jazyk. Komunikační bariéru mají jak VFA, tak AS, ale aspíci mluví gramaticky správně, nemají problém se slovní zásobou a jsou schopní slova správně používat (i když třeba v nesprávném sociálním kontextu). Kdežto autíci se naučí používat omezený počet slov, mají potíže s různými tvary (skloňování, časování) a jejich řeč je více či méně agramatická. Tohle já třeba na Michalce vidím pořád, pokud použiju slovo v jiném pádu, s předponou nebo jinou koncovkou, je to pro ni nové slovo. Slova, která podobně znějí, volně zaměňuje. Někdy má o něčem "hromadnou" představu, ale tápe ve správném označení (česnek-cibule, mrkev-petržel, hrášek-čočka, apod.). Kromě toho přemýšlí v obrázcích, takže slovo, pro které nemá přiřazený obrázek, pro ni nemá informační hodnotu (typicky všechny předložky).