Fakt? Ty jsi si tak jistá, že vždy naprosto vše uděláš správně? I když se zpětně ohlídneš? Tak to gratuluju, já určitě ne. ALE všechno jsem dělala s dobrou vírou, že v té době dělám pro dítě to nejlepší! Když se otočím, vím, že některé věci v té době nebyly dobré, ale nemám žádné výčitky, protože jsem to dělala opravdu v dobré víře a v dobrém úmyslu. Dnes ale vidím, že jsem mohla jednat jinak. Myslíš, že jako máma dítěte s VFA máš patent na jednání s těmito dětmi? No tak já tedy rozhodně ne, protože každé dítě je originál. A jsem přístupná radě kohokoliv zvenčí, kdo přijde s něčím nápaditým, v dobré víře a já se pak rozhodnu, zda to aplikuje nebo ne, zda vyzkouším třeba jeho radu nebo ne. Ale nebudu předem říkat, ha, ha, ty jsi tak chytrá, máš 2 roky školy a já celý 9letý život, kdo z nás ví víc...
Mám pocit, žes vůbec nepochopila podstatu toho, co Iva psala. Bylo to přece o něčem úplně jiném.