Já bych viděla problém v dceři. Tedy v tom, že toho opravdu sama sní tolik. Já mám doma jednu holčičku, co jí tak nějak normálně na svůj věk, spíš méně a syna, ten jí hrozně moc na můj vkus a na svůj věk ale jí tak fakt od miminka, takže patologie to asi není. Ale když je přejedený, tak nesní už nic, pokud to není fakt nějaká super ňamka, tj. třeba kousek čoko. Ale druhou porci by určitě nesnědl, pokud by neměl fakt hlad. To, co si psala, to je dost i na dospělého, ale i dospělí jsou někdy na návštěvě větší jedlíci než doma. Tvůj jídelníček mi přijde zase naopak chudý. Zkusila bych přidat více pečiva ke snídani nebo třeba tu buchtu, oběd co sama sní (dokud neutiší hlad) a v průběhu menší svačinky, pokud nemá pak problém s obědem. Tvvůj jídelníček by mého syna dohnal k hysterii během dopoledne a dceři by to určo také nestačilo dlouhodobě. Vypadá to, že tvůj manžel zásadně nesouhlasí s tvým jídelníčkem, ale neříká to a dceři dopřává sám. A ty si v dceři projektuješ své obavy, ale ona je přece dítě, nemůžeš jí učit jíst málo. Naopak, měla bys jí učit jíst dost, častěji, ale nepřejídat se. Ale hladem toho také nedocílíš. Měli byste si na to v klidu sednout a domluvit se. Zkus někdy dceři nandat víc a uvidíš, jestli sní více nebo ne, mořná bude stačit, abys jí dopřávala sama a přestane tolik jíst u babičky a s tátou, kdy to nemůžeš kontrolovat. Sladkosti je jiná věc, to bych opravdu zkusila manželovi domluvit, pokud jí to manžel nabízí denně.