Je to zvláštní, ale můj výběr povolání to zřejmě ovlivnilo...
A to jsem si druhou ségru fakt vůbec neužila. Holky byly dvojčata, já jsem starší o 18měs. Při pororodu došlo ke komplikacím, jedna z nich to odnesla velmi lehce (vlastně standardní LMD), druhá bohužel velmi těžce. Přišlo se na to okolo 2-3.měsíce. Holčička jezdila po vyšetřeních, nemocnicích, máma se nic přesného nedověděla, nevěděla, co s ní je a co se s ní bude dít, natož jak s ní pracovat. Těsně před jejíma 2. narozeninama domluvili převoz do ústavu a pár dní až týdnů před tím zemřela. Mámě to za zlé nemám - dělala, co mohla, navíc doma na krku další mimčo a batole (já a ségra).
Můj výběr povolání to podvědomě ovlivnilo - chtěla jsem jít po gymplu na medicínu, ale nakonec jsem zvolila fyzioterapii. Tenkrát jsem ji nedostudovala, ale s vlastními dětmi jsem se k podobné práci vrátila.
Jinak ve dvaceti na fyzioterapii jsem byla věčně nas...á, když jsem zjišťovala, kolik se toho i tenkrát dalo dělat...