U nás se v poslední době řešili dvě stížnosti. První: otec si stěžoval na záměnu léků sestrou - a to ještě za hospitalizace. Primář věc vyšetřil, dal rodiči za pravdu, sestra se osobně šla omluvit, k tomu se omluvil rodiči i prmář, vysvětlil co záměna léků mohla způsobit (naštěstí nic - šlo o stejný lék v různé formě, ale chyba to byla) a provedla se nápravná opatření.
Druhá stížnost, otec si stěžoval, že dítě nebylo celý týden koupáno a převlékáno. Opět věc vyšetřena, vyřízena jako nepodložená, neboť tam dítě nechalo i pyžamko, které bylo převlékáno, plus zjištěno, kdo ho osobně koupal. Otci posláno vysvětlení, že jeho stížnost je neoprávněná. A jako nápravné opatření bylo zavedeno razítko, které výslovně dokumentuje, že koupel byla provedena a kým (tj. rodič, sestra žákyně, sestra atd.)
Takže stížnost smysl má, někdo se tím vždy zabývat bude a odpoveď se ti musí dostat.