Moucho, neblázni, promluv s ní po dobrém.
Mně se kdysi manžel ( týden po svatbě) rozsekal v autě, ležel v nemocnici v kómatu a já zůstala u jeho rodičů sama. Nemohla jsem tam vydržet, tak jsem se vrátila domů, tedy ke svým rodičům. Tchánovci to moc špatně nesli, jednou k našim přijeli na návštěvu a za mnou tam zrovna přijel pracovně kolega z práce něco vyřídit. Tchán to neunesl a obvinil mě, naprosto iracionálně, že s tím kolegou muže podvádím, zatímco leží v kómatu. Bylo to fakt strašné, já zůstala úplně paf, jak může být tak hnusný, ale pak jsem si uvědomila, jak mu asi je, jak se bojí, že neví, co mluví. Nakonec jsme si to nějak vyříkali a naše vztahy to do budoucna neovlivnilo.
Vím, že se tchyně chová nepěkně, tohle by vnoučatům říkat rozhodně neměla. Ale řekni jí to, mluv s ní o tom, nevyhazuj ji hned. Musí jí být taky hrozně.
J.