Jo, tak stejně to mám já. Před 11 lety jsem právě šla po 7 letech doma s 2 dětma do práce. A moc jsem se těšila, už mě to nebavilo být pořád doma, chodila jsem na brigády.
A po nástupu do práce jsem z toho byla špatná, měla výčitky svědomí...Ještě že jsme měli vyzvedávací a hlídací babičku. No a dneska už budou mít ti naši prďolové 18 a 15 let.
A teď jsem na MD s třetím, má 2 a půl roku a já mám deprese už teď. Tak hlavně už vím, že to mám až do důchodu. A mám pocit, že to malá moc zvládat ve školce nebude (mamánek je i teď, odejít třeba do cvičení je děs). A taky si nedovedu představit, že budu zvládat to co teď doma (barák, zahrada, prádlo pro 5 lidí, autoslužba pro všechny přítomné, nákupy, vaření... ), manžel je velmi pracovně vytížený a doma dost často není, babička už má 74.
Pokusím se požádat o poloviční úvazek, to by mi vyhovovalo - ale uvidíme, co na to šéf (nepůjdu na původní místo, ale mám nabídku u konkurence).