Qwerty, no to já nevím proč už to 5 let trpí... to právě ví jen ona můžou to být ekonomické zájmy, strach a obava žít sama, začínat znovu, třeba muže stále miluje, jen jeho životní styl se jí hnusí, ale hlavně se začíná hnusit ona sama sobě, co píše... protože začíná mít pocit, že by to měla nějak vyřešit, a buď neví jak, nebo toho není schopna.
Většina žen dává mužům druhou, pátou, desátou šanci (ať se to týká umytého nádobí, nevěr, facek - dosaď cokoliv, co ženy prudí a štve, každá tu hranici máme někde jinde), některé si myslí, že chlapa změní, některé se tím víc oceňují, kolik vytrpí (moje tety např. byly oběťmi domácího násilí a schopnost vydržet i nemožné na sobě obdivovaly - a ženy, které odejdou, pokládaly za slabé... až takto posunuté to v sobě někdo může mít).

Proto píšu, že to si musí rozklíčovat zakladatelka, proč jí to vadí, co konkrétně, a proč to tedy nějak nevyřeší. Protože setrvávat v pozici "trpím a jsem zapšklá" není dobré ani pro ni, ani pro děti