První dovolená s jedním dítětem byla v jeho čtyřech měsících: brzký podzim, Krásnolipsko, týdenní pobyt. Vybrala jsem si ubytování podle ochoty personálu - ještě jsme nepotřebovali hřiště (ale bylo tam), nebyl pro mě problém nechávat kočárek v uzamčené místnosti a bydlet v patře, kam vedly jen schody, a dítě jsem kojila, tak nároky na jídlo nebyly žádné. Byla to turistická dovolená. Resp. manžel ráno vyjel na kole, objel trasu, na kterou jsme chtěli jít, aby zjistil možná úskalí, kolem jedenácté jsme se najedli a vypadli až dovečera ven. Večer jsme seděli v restauraci a dítě spalo vedle nás v kočárku. Minimální starosti.

Druhá dovolená s jedním dítětem v jeho čtrnácti měsících (během dovolené začalo samo chodit bez opory): Jeli jsme na kola (dítě ve vozíku za kolem se zásobou hraček), Třeboňsko, začátek léta, týdenní pobyt. Pronajali jsme si domek se zahrádkou v klidnější vesnici - k dispozici kuchyně, koupelna, s majiteli jsme se dohodli, jaké vybavení mohou poskytnout navíc pro dítě (např. nám tam dali lavor, abychom netahali vaničku). Měli jsme vozík, tak už jsme nevezli kočárek. Jinak cestovní postýlka, zásoba plenek a věcí k přebalování, pár záložních příkrmů (většinu jsem vařila čerstvě na místě), cestovní židlička (máme jen takovou látkovou na obyčejnou židli), zásoba oblíbených hraček, zásoba náhradního oblečení, lékárnička (pro první pomoc při všech náhlých dětských chorobách). Střídali jsem výlety na kole a výlety pěšky a autem po okolí. Už se musel samozřejmě držet denní harmonogram dítěte - kdy jíst, kdy spát apod. - a tomu se všechno podřizovalo.