Já jsem po zamlklém těhu ve 12tt a skoro měsíc po revizi.Zatím jsem se s tím taky nedokázala vyrovnat.První dny byly hrozné,jen jsem brečela a nedokázala najít smysl v ničem.Teď se snažím najít si stále nějakou činnost a nad ničím nepřemýšlet,ale není jediný den,kdy bych si na to nevzpomněla.Asi mě to bude ještě dlouho pronásledovat.My jsme to taky neplánovali a hlavně jsem si vůbec nepřipouštěla,že by mě něco jako potrat mohlo potkat a o to víc mě to zasáhlo.Nejvíc mě právě drží myšlenka,že se budeme snažit znovu.
A pokud je u tebe věk jedinou překážkou,tak bych do toho šla.Mám v práci kolegyni,které je letos 36 a až příští rok plánuje první dítko.Tak věk podle mě dnes hraje jen malou roli.