Mě taky celkem překvapilo, jak narození dítěte zamávalo s mými prioritami. Já jsem to teda vyřešila tak, že jsem změnila práci (v té první bylo strašně cestování a prac doba od nevidím do nevidím), mám částečný úvazek,můžu pracovat i doma a líbí se mi to. Vzhledem k tomu,že hodně mých kamarádek se teď rozvádí a ex manželé s k nim nechovají zrovna hezky, nechtěla bych být závislá na mužově příjmu (a už vůbec bych si mu nechtěla říkat o kapesné, jak ty říkáš). Z mých kamarádek jsou v domácnosti dvě, jedna trochu pomáhá manželovi s podnikáním, mají jedno desetileté dítě a spokojená není. Druhá má manžela v top vedení jedné z velkých bank, rozhodla se, že mu bude dělat servis a vystuduje si další vysokou školu - ta spokojená je.