Mám to podobně. Do práce jsem se vrátit nejen že nechtěla, ale ani nemohla. Zaměstnavatel nevede zkrácený úvazek, obě děti chodí do školky, kde je nutné je vyzvednout nejpozději do půl páté a není nikdo, kdo by to obstaral. Manžel zabezpečí velmi nadstandardně rodinu ze svého platu, takže já jsem si otevřela 2 e-shopy, abych neměla pocit, že vůbec nic nedělám a nepřispěji ani tou troškou a jsem doma.
Ten luxus, že nemusím řešit hlídání (které stejně nemáme) v případě nemoci, vyzvedávání...změna stavu se neplánuje, od září začne starší chodit do školy a já tu pro oba budu moci být, kdykoli to bude potřeba.

Neflákám se, práci "zavírám" po jedenácté v noci, pracuji v jakémkoli zdravotním stavu, protože objednávky za mě nikdo nevyřídí, víkendy v pravém slova smyslu neznám, protože lidé často využívají víkendů pro volání s dotazy či případně po dohodách k vyzvednutí zboží a pokud chci zmizet s dětmi na "dovolenou", musím hodně rozmýšlet, jestli není lepší část sezóny v plném proudu (obvykle v čase dovolených mám práce nejvíc).

Ale být doma a utápět svůj volný "bezdětný" čas ve fitkách, na masážích a po nákupech, to by mě teda nebavilo ani náhodou.