Qweno, náhodou holčičky kultivují tým

Mám nesmrtelnej zážitek ze stadionu - já jsem běhala po oválu, na trávníku cvičili malí fotbalisti. Ti trénéři tam jsou fakt kokoti, jiný výraz pro ně nemám. Hrozně na ty kluky řvou, buzerujou, shazujou, asi si myslej, že je to motivační, nebo co.
No a maminka tam nechala na chvíli holčičku, asi musela někam odjet, tak ji prostě dala trenérovi pohlídat (myslím, že její bráška byl normálně v mančaftu, a máma se ségrou se tam na něj dívaly, proto tam byla).
No a mrňavci (cca 4-5 let) běhali nějaký člunkový běhy, mezi nima ta culíkatá slečna, a ten píííp trenér řval na jednoho po druhým: Běhééj, makéééj, kam čumíš jak mongol, zabéééér, nečum a běhééééj, děléééééj, ZUZANKO, UTÍKEJ PĚKNĚ, HONEM HONEM HONEM!, běhééééj, nečuuum!....

Fakt jsem se nasmála. Asi měl nějaký zbytky slušnýho vychování a nedovolil si řvát na dámu.
Jinak já dívčí oblečky a zábavy synovi neupírám, ale zas tak ho to nebere. Ostatně my jako děti jsme taky nejely v panenkách, ale hlavně v "neutrálních" hračkách typu lego, kostky atd.