přesně tohle provozovala moje babička k mojí mámě (i ke dvěma synům - mým strejdům), ale mámě nejvíc. Nechápu, že to všichni přežili ve zdraví. Např. máma šla z práce, za jednu ruku držela mě (7let), za druhou moji ségru (3 roky). babička na ni už čekala, mě odstrčila se slovy, že moje matka je její dcera a tudíž má "právo" se s ní držet za ruku, moje máma ji seřvala, trucující babi nás doprovodila až domů. Nedalo se to skoro vydržet, takto reagovala na to, že se naši odstěhovali od ní z bytu, před tím to musel být teprve očistec. S mým otcem nemluvila skoro vůbec (naštěstí, jinak by se naši asi rozvedli) - protože její dcery - pokladu - nebyl hoden. Telefonáty klidně 10x za den, v noci, atd. jak stárla bylo to ještě horší. Máma si naštěstí drží větší odstup, asi si to všechno dobře pamatuje.
Radu nemám, ale chápu tě. Odsuzující příspěvky znamenají jen to, že si jejich autorky neumí tu dusivou náklonnost představit