Katko, být neustále za zadkem nebo se dokonce vzdát svého života, to jistě ne. Ale považuji tak nějak za přirozené a slušné, že dospělé děti oplatí svým rodičům ve stáří jejich péči a trpělivost, i když to není vždycky lehké. Samozřejmě s vymezením určité únosné hranice, jak už jsem psala. Kde je ta hranice v případě zakladatelky a její maminky, to si musí vzájemně ujasnit ony dvě. Ale i pokud je maminka přehnaně starostlivá, přecitlivělá apod., pořád je to maminka a mně nepřipadá adekvátní ji nenávidět jen proto, že se na dceru nezdravě upíná a "leze jí na nervy"