Drbny v činžáku mají sladký život a nemusejí přerušovat živnost ani kvůli zdravotní indispozici.

To u nás na vsi je drbání vrcholový sport.
Když jdu jednou za čas vyhodit nahromaděné sklo do kontejneru (má strategickou polohu – uprostřed návsi!), nejdřív se pohnou záclony, a pak musí chudák drbna vyrazit v jakémkoli počasí.
Samozřejmě se zavařovačkou, která jí zrovna teď začala doma nesnesitelně překážet (alibi). Smyslem je, aby se podívala, co se u nás za uplynulý kvartál vypilo. Hlavně tedy, jestli dávám přednost červenému vínu, přesnídávkám, višňovému džemu, francovce nebo tuzemáku

Místní drbna taky musí chovat psa, protože jinak by jí neprošlo okounění za plotem a postávání před cizími okny. Ve vyšším věku chodí na nutné obchůzky ve skupinkách, protože terén je členitý a dámy se musejí vzájemně jistit.