Mě funguje hudba. V terénu začnu zpívat – děti se obvykle přidají nebo namítnou výběr písně a navrhnou vlastní.

Šílící bandu v interiéru jsem zatím vždycky uklidnila klasickou hudbou s možností výběru a hlasováním nohama (vleže na zádech, nemůže moc rychle zdrhnout a skákat, místo toho vybírá, co chce a zvedá nohu, pak poslouchá se zavřenýma očima).

Možná by pomohl boxovací pytel, ale ten nemám – místo něj používám bubny (není univerzáně použitelná rada – mě totiž bubování nevadí).

Když je dětí málo nebo je nesnesitelné a pasivně-rezistentní jen jedno (případně dvě přenosné), prostě ho/je odnesu na místo určení.