mě to připadalo příliš předvídatelné, omlouvám se režisérce, ale i její předchozí filmy (ene bene, výlet, tajnosti), byly také ze života, přesto natočené tak, že jsem od nich pomalu neodtrhla oči a měly spád, gradovaly.
dnes jen popis smutných obrazů, navíc předem odhadnutelných (je pravda, že ze života ty příběhy určitě byly, ale od filmu a hlavně od této autorky očekávám víc než strohý popis a mentorování)