Já jsem kočková, psy v podstatě nesnáším, ale dědova psa jsem po jeho smrti (dědově) z úcty dochovala - byl už to taky dědeček. Pak celkem brzo - asi do půl roku - pošel (pes), jednak kvůli věku a jednak asi ze stesku. Režim se naučil po mém, to problém nebyl. Já tenkrát spíš měla strach, že pes umře dřív a že děda to těžce ponese, takhle to bylo lepší. Pes měl tenkrát asi 15 lidských let.

Nepředbíhala bych situaci. Pes může tchýni přežít, tchýně naopak skutečně může žít ještě dalších 20 let, nebo se taky můžete v mezidobí rozvést .