Tohle jsem si nejdřív myslela taky, že to ví a jen provokuje. Ale on to fakt neví. Teda ty jména babiček už dneska jo.....to byl jen příklad z doby když byl fakt prcek. Ale když jdeme určovat barvy tak ho to baví, pozná a pojmenuje červenou, žlutou, černou i bílou. Někdy trefí i fialovou....ale prostě jak dojde na modrou nebo zelenou tak se zatváří smutně a řekne nevím. Pak znovu ukážu na červenou a on zase ožije a nadšeně správně určí červenou. Takže ho to baví a je rád když to ví správně.Mě jde spíš o to, že opravdu nedokáže zopakovat to co mu řeknete. Když ho prostě chci cíleně něco naučit a sednu si k němu a řeknu "tohle je letadlo" a hned na to se zeptám " co je to?" tak on je prostě v pasti a neví. Ale časem si to většinou "někde" naposlouchá nebo se to naučí od starší dcery a pak to ví. A navíc je z toho smutný, že to neví. To že nebude Einstein s tím počítáme, je to číslo. Taky se moc nedokáže delší dobu soustředit.. Nechceme po něm žádné extra výkony, jen nám vrtá hlavou to, že opravdu nedokáže zopakovat banality...