Totiž on to dneska dělá o dost míň, ale ne že by to nedělal vůbec. Ale pomáhá to hlavně mně - jako proč bych ho přesvědčovala o svým názoru, když sama nechci, aby mě on přesvědčoval o svým? Takže to vlastně říkám i sama sobě - jakoby tím vymezuju odsud posud je můj názor a někde jinde je tvůj.. když se neprotnou, nic se neděje. Já tě nepřesvědčím a ty nepřesvědčíš mě, prostě to zůstane tak, že si každej myslíme něco jinýho. Dává to trochu smysl?