Ano, tento názor je hodně rozšířený. Ale třeba můj bratr se hodně drží domova. Máme super vztahy a přitom v tom není nic patologického. Je tedy pravda, že nemá rodinu, ale tu on nikdy nechtěl. Bydlí jinde, ale pomáhal s nemocným otcem. Pomáhá i mě. Je to určitě způsobeno tím, že žije sám a prožitou zkušeností ze ztráty naší matky, to nás hodně jako sourozence stmelilo (a můj ex to nemohl překousnout, neboť on se svým bratem nesnese). Ale znám i jiné příklady a není v tom patologie. Je pravda, že znám i jeden patologický vztah, ale tam je to asi způsobeno tím, že jde o jedináčka.
Jinak znám ve svém okolí i dost případů, kdy dcera odešla a o svojí původní rodinu se absolutně nezajímá. Myslím, že je to spíš o povaze a výchově.