Jedna věc jsou povinnosti - já mám předškoláka s odkladem, takže děláme pravidelně pracovní sešit. Malování nesnášel, zpočátku to bylo jako u vás, ale ta pravidelnost zabrala. Střídám krátké činnosti, aby se neunavil. Teď třeba pozoruji znatelný pokrok, že se v hodně věcech zlepšil a tudíž ho i baví víc.

Počítač taky miluje. Já teda bude za nejhorší matku, ale nechávám ho vyhrát do sytosti. Prostě může být na počítači tak dlouho, až sám řekne, že končí a že ho to už nebaví. Vidím problém v časovém omezování, protože potom je ten počítač neusále žádaný a nikdy neztratí své kouzlo. U nás to omezení je, ale vždy má své důvody - jdeme na kroužek, jdeme ven, dokud je pěkně, děláme pracovní sešit, apod, prostě je nějaká jiná činnost, ne jenom prosté - vypršel ti limit.