Ano, nejde jen o to, jak to jednou bude, ale i je to teď - když jsou děti malé. Naše děti (5,5 a 3,5) jsou bezva tým, jsou na sebe hodně fixované. Dcera je starší, ale syn je otrlejší, sebevědomější, má ostřejší lokty. Dcera si bráchu hlídá, stará se o něj, na druhou stranu je ráda, když ho má za zády, protože on zařídí, do čeho jí se nechce (třeba přát někomu k narozkám a předávat dárek, vyřídit něco s vrstevníky atd). Na prázdninách se od sebe nehnou, hodně to odlehčuje rodičům, že dítě nepotřebuje neustále pozornost od nich. Viděla jsem to, když byla dcera s tchýní týden na horách - málem jsme se doma ze syna zbláznili. On ráno začne mluvit a končí v deset večer