Po takovém zážitku, když se navíc ani nezjistila příčina, mi přijde téměř nemožný se nebát. Já se taky bálaa to jsem to neměla zdaleka tak hrozný jako ty. Ale malá byla v pohodě, silná, když tělo všelijak haprovalo, ona se nedala.
Nechci říct,že "uvolněná mysl" je univerzální recept na všechno, spíš si myslím, že jestli to má být, to uvolnění otevře dveře. Jestli nemá....
To, co popisuješs matkou, to určitě není trest,to tak neber, ale takový divný věci se dějou, možná v tom nějaká kdovíjaká souvislost je, aleurčitě to není trest za matku, to nemá logiku...
Prostě jsou ženský toužící po dětech a mající je s velkými obtížemi nebo vůbec a ženský, který jsou jako matky příšerný a schopný se vlastního dítěte zbavit, ale neuvěřitelně plodný. Kdo ví proč. Třeba to ani žádný důvod nemá.