I když mám hodně bratranců a sestřenic, a s tetou jsme si hodně blízké vzhledem ke skoro stejnému věku, sourozenec mi vždy strašně moc chyběl a chybí. Nevím, jaké bychom měli vztahy v dospělosti, ale ta šance, že dobré by byla vždy. Takhle nemám šanci žádnou. Máma nemohla mít ze zdravotních důvodů další dítě, ale kdyby mohla a neměla, vyčítala bych ji to. Tak jak bych to vyčítala sobě, kdybych nepořídila prvnímu dítěti sourozence, pokud bych mohla. To, jaké budou mít vztahy v dospělosti neovlivním, to je jenom na nich. ale to, že tady jednou nezůstanou samy, ovlivnit můžu. Tak proč to neudělat…