Předpokládám, že až rodiče budou nemohoucí(doufám, že ještě dlouho nebudou) tak to bude hlavně na mne. Můj bratr je sice hodný a třeba by i snahu měl, ale taky je to nezodpovědný flegmatik a navíc bydlí daleko.
V rodině manžela se to už vyřešilo. Tchýně nechala přepsat svůj dům na dceru, která tam zůstala bydlet(je to dvougenerační RD), na sebe si tam nechala napsat věcné břemeno práva na dožití a předpokládá se, že se ta dcera o ní i postará. A mě to příjde docela spravedlivé a ani nikdo z ostatních dětí proti tomu nic nenamítal. Starat se bude jenom jedno z dětí, ale darovaný dvougenerační rodinný dům je asi dostatečná kompenzace.