U nás je to podobně. Na obhajobu bráchy můžu uvést jen to, že žije 200km daleko, ale po dálnici to není zase takový problém. Já mám rodiče v místě bydliště - jsou od mých 2let rozvedeni. Starám se, vozím k lékaři apod. a jsem za špatnou (hlavně u otce). pak přijede 2x do roka můj bratr. Udělá nám přednášku jaké by to bylo, kdyby tu byl všechno fantastické, pomluví mě u příbuzných, vezme peníze a je pryč. Nikdo už nevidí, že když byla máma po operaci plotýnky tak se ani neozval, když otec ležel 3,5měsíce v nemocnici a já tam musela být ob den jinak byl uražený a brácha tam byl 1x den před propuštěním a ani nikdy nezavolal co se děje, špatná jsem byla já, že nepodávám informace. Za celých 22let si otce vzal na 3dny jinak jak prohlásila švagrová, co by tam dělal. Pro "dobré" vztahy v rodině držím hubu a opět jsem za špatnou a bratr se švagrovou se se mnou ani nebaví, protože si myslí, že mě rodiče vydržují (nevím z čeho, když jim musím vypomáhat já).