já netvrdím, že na něm budu klečet a řvát mu to do ucha, prostě o tom budu mluvit, když bude proč.

právě hlavně kvůli těm fázím - člověk se prostě někdy chová iracionálně, potřebuje si tím projít - a je dobré, když má kolem sebe lidi, kteří mu ukazují tu racionální cestu. může mu to pomoct srovnat si to v hlavě - taky nemusí.

ale nestrčím hlavu do písku a nebudu se tvářit, že se mě to netýká, neb je to jeho život. týká, je to můj kamrád nebo příbuzný... a já to prožívám s ním.